Výjimečná kreslená autobiografie pro dospělé, proti které podali Íránci protest a v Cannes ji ověnčili vavříny. Je až neuvěřitelné, kolik barev, emocí a autenticity lze nacpat do jednoho černobílého animáku. Autorkou námětu a hlavní postavou současně je Marjane Satrapi, která vytvořila komiksovou předlohu k tomtuto dílu. Ta se stala i prvním oficiálním íránským komiksem, který byl přeložen do mnoha světových jazyků, včetně naší tuzemštiny. Forma je tou pravou rebelií proti dnešní graficky rozmáchlé tvorbě. Strohý komiksový styl však celému dílu náramně sluší a dává tak vyniknout tomu hlavnímu - pevnému a bohatému obsahu celého snímku. Jako byste najednou nahlédli do paralelní dimenze, kde je všechno naopak. Oproti dnešním, téměř bezobsažným avšak graficky načinčaným pixarovkám je toto rána pěstí přímo do nosu. Animák, který předkládá v první řadě obsah, nikoliv formu.

Autorka mistrně protkala film inteligencí, sebeironií, humorem, citem a hořkostí bez zbytečně patetického chuťového ocasu. Marjane Satrapi otevírá příběh v neuspokojivých dobách islámské revoluce, kterou pozoruje očima devítiletého cvrčka z rodiny, která si zachovává zdravý, propagandou nezkalený rozum, vnitřní sílu a sounáležitost. Aristokratické kořeny celé rodiny jsou v některých prvcích více než patrné. Marjane se zde naprosto dokonale ponořila do svého dětství a začíná rozehrávat partii, kolem které se vlastně točí celý film. Není to o politice, jde o něco mnohem důležitějšího. Jde o hledání vlastní identity v různých světech a v různých dobách. Člověk nachází mnoho paralel s naší historií, kdy jeden totalitní systém střídá zanedlouho druhý. Ten, kdo byl včera nepřítelem, je dnes hrdinou. Ten, kdo je dnes hrdinou, bude zítra opět pošlapán. Ten, kdo umí včas a správně převléknout kabát, se nemusí obávat. Tato situace je perfektně vykreslena na údělu strýčka Anouche, který se stane jedním z hlasů revoluce, před níž byl uvězněn, aby ho režim, kterému pomohl ke kormidlu opět perzekuoval a uvrhl do cely, ze které vedou dveře již jen do popravčí komory.

Při počátku Íransko-Írácké války se režim ještě přiostřuje. Prostořeká Marjane má díky svým nekonvenčním názorům problémy ve škole. Úpadek je pak vidět  na každém místě. V prázdných obchodech lidé bojují o jídlo, sousedé špiclují a donášejí, organizují se tajné večírky, na nichž se pije zakázaný alkohol, na ulicích veksláci prodávají nepovolenou hudbu. Zde Marjane kupuje první kazetu s IRON MAIDEN. Rodiče se tedy rozhodují poslat čtrnáctiletou mladou slečnu pryč z války zmítaného Teheránu - do Vídně.

Zde nadchází nová kapitola života hlavní hrdinky. Naprosto přirozeně tíhne Marjane k alternativní mládeži na francouzském lyceu, kde okusí první hořkosti i sladkosti dospívání. Se stejnou opravdovostí s jakou bylo líčeno dětství je vyprávěno i dospívání a přerod dívky v ženu. Těžké okamžiky osobního zklamání i ztráty střechy nad hlavou jsou líčeny s trpkým humorem, který mi je v mnoha místech velmi blízký. Po mnoha peripetiích se Marjane vrací zpět do domova. Tímto krokem přichází třetí kapitola celého filmu. Dospělost v milované vlasti ovládané nenáviděným systémem.

Dá se říci, že PERSEPOLIS je jeden z nejlepších animáků co jsem kdy viděl a směle bych ho zařadil mezi snímky typu „Muž který sázel stromy“. Plné postavy, opravdový příběh, originální a lidské pojetí, inteligence ve vyprávění, výtečný humor a dýchající autenticita. Nikdy jsem nemyslel, že se toho tolik dá natěsnat do černobílého a jednoduše kresleného filmu. Některé prameny uvádějí, že komiksová verze je ještě bohatší, což mě jednoznačně donutí k toulkám po specializovaných prodejnách tiskovin.

[Profil na ČSFD] [Profil na iMDB]